PASIVNÍ DŮM - ÚVOD


1. PASIVNÍ DŮM = VYSOKÝ KOMFORT VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ
Vysoký komfort je v pasivních domech zajištěn především neustálým přísunem čerstvého vzduchu o pokojové teplotě a rovnoměrným rozložením teplot v interiéru. V pasivním domě nejsou žádná okna „studená“ ani za velmi silných zimních mrazů a odnikud neproudí studený vzduch. V domě není žádný průvan, ani odnikud "netáhne" (zpravidla ani při krátkodobém otevření hlavních vstupních dveří).

Schematický řez pasivním rodinným domem:

 
Utěsněná obálka domu spolu s větráním ze zpětným získáváním tepla z větraného vzduchu (tzv. rekuperací) je to hlavní, co poskytuje vysoký komfort po celý rok (teplý čerstvý vzduch bez alergenů, nízká prašnost atd.).

Vysoce tepelně izolovaná obálka domu a vysoce tepelně izolační okna poskytují vysoký komfort především za silných mrazů a letních veder.

Čím lepší vzduchotěsnost, účinnost rekuperace, zateplení a lepší okna, tím vyšší komfort!
Tato opatření zároveň sníží tepelné ztráty domu natolik, že je dům po celou zimu vytápěn převážně pasivními tepelnými zisky uvnitř domu (od lidí a činností v domě) a solárními zisky okny, pouze za velkých mrazů a při nepřítomnosti osob se dům dotopí jednoduchou vytápěcí soustavou. Dům tedy nepořebuje žádnou sofistikovanou vytápěcí technologii - DŮM JE SÁM O SOBĚ VYTÁPĚCÍ TECHNOLOGIÍ.
 
2. KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ U SOUČASNÉ BĚŽNÉ VÝSTAVBY
 
Kvalita vnitřního prostředí u mnohých běžných (i zateplených domů), neutěsněných a bez rekuperace bývá v zimě (za nízkých teplot) často velmi nízká. Na níže uvedeném obrázku jsou uvedené mnohé příčiny tepelných ztrát domu a zároveň velkého nepohodlí v domě v zimním období.

Schematický řez rodinným domem běžné stavební produkce:



Největší příčinou nepohodlí bývají netěsnosti v obálce domu, které začínají být nepříjemně pociťovány již při venkovních teplotách kolem 12˚C. Obvykle bývají netěsnosti nejvíce pociťovány při otevření hlavních domovních dveří, kdy v netěsném domě vznikne díky komínovému efektu znatelný průvan a to i za bezvětří (nejvíce jsou zasažené místnosti v blízkosti dveří a existence zádveří zpravidla proti tomuto efektu příliš nepomáhá).  V dobře utěsněném domě takovýto nechvalně známý efekt nenastane, dokonce i u domů bez zádveří (ovšem s chráněným vstupem v závětří) je krátkodobé otevření vstupních dveří znatelné jen v dosahu jednoho až dvou metrů ode dveří.

Pokud se netěsný dům důkladně utěsnění a vybaví rekuperačním větráním, stane se zpravidla po většinu roku velice komfortním. Stavební nedokonalosti ve formě tepelných mostů, (ne)izolačních oken, chybějícího zateplení apod. začnou mít znatelný vliv na snižování komfortu až při teplotách nižších než cca 5˚C. a s klesající teplotou jejich vliv úměrně narůstá (taková je osobní zkušenost autora článku s bydlením v běžném bytě bez zateplení  před a po instalaci větrací jednotky s rekuperací).

Z těchto důvodů je proto u rekonstrukcí vhodné nejprve řešit vzduchotěsnost a rekuperační větrání (včetně výměny oken) a většinou až teprve poté zateplování. To je dobrá zpráva i pro historické, památkově chráněné objekty, u kterých často bývá možná jen výměna oken (zajištění vzduchotěsnosti), ale již ne vnější zateplení fasád. Navíc řízené větrání u těchto objektů často odstraní neduhy s vlhkými zdmi a plísněmi.


3. POROVNÁNÍ PASIVNÍHO DOMU S JINÝMI TYPY STAVEB
Výše bylo vysvětleno proč energeticky pasivní dům oproti běžné současné výstavbě představuje vysoký komfort a nízkou spotřebu energie na vytápění. Níže uvedený obrázek navíc ukazuje historickou souvislost s jinými typy staveb:



Jak je možné, že pasivní dům není o mnoho nákladnější než běžný dům? Je to dáno tím, že vyšší cena za utěsnění, větrací jednotku okna a tepelné izolace je kompenzována nižší cenou vytápěcích a chladících technologií a především jejich rozvodů. Vytápěcí „technologií“ je totiž již samotný dům.

Přídavné technologie v pasivním domě sestávají víceméně jen z větrací jednotky se zpětným získáváním tepla, jednoduchého dohřevu a chlazení vzduchu pro vytápění v zimě a chlazení v létě. Proto by navýšení nákladů na stavbu pasivního domu u menších staveb (rodinný dům) oproti běžné výstavbě nemělo přesáhnout 10% maximálně 15% a u větších staveb často i méně.

Pokud je rozdíl větší, je chyba někde jinde (neekonomicky navržené stavebnětechnické řešení, špatná kalkulace stavební firmy apod.). Největším problémem při stavbě zpravidla nebývá provedení detailů stavby, ale zvládnutí technologie utěsňování, která bývá velmi podceňována. Obecným zájmem stavebních firem je vzduchotěsnost neprovádět a hlavně neměřit (zajištění vzduchotěsnosti je pracné a „není vidět“).

Poznámka: Indiánský stan v obrázku není primárně humorným prvkem, ale kvalitativním ekvivalentem k pasivnímu domu na opačné straně vývojové linie. S určitou nadsázkou lze říci, že rozdíl v kvalitě prostředí mezi běžným a pasivním domem je zhruba stejný jako mezi stanem a běžným domem.


4. JE MOŽNÉ V PASIVNÍM DOMĚ OTEVŘÍT OKNA?
Ano, úplně stejně jako v běžném domě, větrací jednotka se nijak neporouchá, ventilátory se nespálí.

Otázka zní jinak: Musíme v pasivním domě otvírat okna? Nemusíme! Oproti běžnému domu, ve kterém musíme kvůli větrání otvírat okna po celý rok a za každého počasí, je v pasivním domě velmi příjemné, že za třeskutých mrazů, zimních inverzí, při špatných rozptylových podmínkách, do hlučných ulic atd. mohou okna zůstat zavřená, protože namísto oken větrá vzduchotechnická jednotka, která navíc přiváděný vzduch filtruje.

Mnozí si ani neuvědomují, že ve střední Evropě je otevírání oken po většinu roku spíše nepříjemné a pouze ke konci jara a v létě přináší jistý komfort v propojení  s exteriérem, ovšem pouze v případě, kdy se dům nachází „na samotě u lesa“ a nikoliv uprostřed městské nebo průmyslové aglomerace.



V současnosti je v mnoha domácnostech situace taková, že okna se v zimě otevírají velmi málo (stačí se podívat v kteroukoliv denní dobu na jakýkoliv obydlený dům – obvykle nenajdeme ani jedno okno alespoň pootevřené – že by snad všichni měli mechanické větrání?). U velmi neutěsněných domů je výměna vzduchu „zaručena“ netěsnostmi – obyvatelé takových obydlí nechápou, proč by si měli pořizovat řízené větrání, když oni mají problém se studenými podlahami a nikoliv s větráním. U relativně těsných domů (novostavby, bytové domy s vyměněnými okny) se okna v zimě opět neotvírají (šetří se za teplo). Situace je v interiéru takových domů taková, že v lepším případě z oken v zimě stékají potoky kondenzátu, v horším případě se objevují plísně, o kvalitě vnitřního vzduchu raději ani nemluvě. Mnozí se mylně domnívají, že za takovou situaci mohou vadná okna a špatně postavené domy, přičemž hlavním důvodem je v naprosté většině případů nedostatečné větrání (vyvětrat místnost pro spaní nárazově ráno a večer opravdu nestačí).

S otevíráním oken v pasivním domě (a v jakémkoliv jiném domě vybaveným větracím systémem) je to stejné jako v moderním automobilu: okna můžeme otevírat kdykoliv chceme, ale většinou tak nečiníme, protože automobil větrá, topí a chladí sám.
Podobně jako v automobilu i v pasivním domě můžeme mít doplňkové systémy (větrání, topení, chlazení) více automatické nebo více manuální. Navíc chlazení (lidově „klimatizace“) je zde velice komfortní a za relativně velmi malý „příplatek“.


5. VĚTRACÍ JEDNOTKA S REKUPERACÍ
Primárním úkolem větrací jednotky je co nejvíce vychladit odtahovaný vzduch a získané teplo předat přiváděnému vzduchu.



Ve větrací jednotce jsou dva elektronické ventilátory (zpravidla elektronicky řízené, s nízkou spotřebou) a rekuperační výměník, ve kterém probíhá předávání tepla mezi odtahovanýma přiváděným vzduchem, což by mělo být zřejmé z obrázku.

Rekuperační výměník jako takový tedy není napojen na žádný jiný (elektrický, teplovodní) zdroj tepla (jak by si někteří mohli myslet), jediným zdrojem tepla je odtahovaný vzduch. Čistě větrací jednotka tedy spotřebovává minimální množství elektrické energie pouze na pohon ventilátorů.

Příklad pro představu o spotřebovaném množství el. energie: Pro větrání rodinného domu či bytu se 4mi osobami (celkem 100-120m3/hod) činí spotřeba větrací jednotky cca 0,8 až 1,0 kWh denně, tedy cca 300 až 360 kWh ročně při nepřetržitém provozu. S přihlédnutím k několikanásobně vyšší ušetřené energii na vytápění a především k výrazně vyššímu komfortu v domě je toto číslo velmi malé.
 
 
6. APLIKACE VÝŠE UVEDENÝCH ZÁSAD V PRAXI
 
Výše uvedené zásady mohou znít až neuvěřitelně jednoduše, ovšem jejich dodržení není v praxi vždy jednoduché.
 
Naprosto zásadní podmínkou je zpracování projektu domu projektantem znalým problematiky pasvních domů s detailním tepelně technickým výpočtem, vytypování kritických míst v konstrukci domu, vytypování místností náchylných k přehřívání mimo topnou sezónu (většinou západně a někdy i východně orientované místnosti), místností naopak nedotápěných za zimních slunečních dnů (severně orientované místnosti) atd. Velmi důležité je umístění domu na konkrétním pozemku, které výše uvedené kritické aspekty zásadně ovlivňuje.
 
Jedním z nejdůležitějších úkolů projektanta je výběr takových technologií (stavebních, větracích, vytápěcích atd.) a jejich kombinací, aby tyto byly skutečným přínosem ke zvýšení komortu a snížení energetické náročnosti a to nikoliv na základě odhadů (odborných i neodborných), ale spolehlivých výpočtů. Pro tato hodnocení naše kancelář používá na všechy projekty (novostavby i rekonstrukce) software PHPP vytvořený Institutem Pasivního Domu v německém Darmstadtu, u kterého byla mnoha měřeními ověřena vysoká shoda mezi vypočtenými a reálnými hodnotami (u námi při posuzovaných stávajících domů v běžném stavebním standardu byly vypočtené roční potřeby tepla o cca 15% vyšší než skutečně změřená průměrná spotřeba z posledních několika let).
 
Během stavby je obecně nezbytná vyská pečlivost při provádění tepelných izolací bez vzduchových mezer a jiných podobných nedokonalostí a především pečlivé provedení vzduchotěsné vrstvy s použitím vhodných materiálů a technologií, jejíž bezchybné provedení je potřeba ověřit Blower Door Testem (o BDT podrobněji např zde). Dále je třeba mít na paměti, že některé běžně používané stavební prvky (za všechny jmenujme např. oblíbenou hliníkovou zakládací lištu u paty domu v plné tloušce zateplení) jsou pro pasivní domy naprosto nevhodné.
 
Pokud nebudou výše uvedené zásady dodrženy, nejen že nebude dosaženo pasivního standardu, ale dům může být nadmíru nekomfortní nebo dokonce i nevytopitelný. Vzhledem k tomu, že nabídka pasivních domů je v dnešní době na našem trhu velmi " živelná", očekáváme, že může v dohledné době dojít  k určitému (pro mnohé velmi nákladnému) zklamání a následně i k odporu proti pasivním domům, které ovšem bude jen na základě špatných projektů a realizací a nikoliv díky zvolenému stavebnímu (pasivnímu) standardu, protože pasivní dům není v podstatě nic jiného než dobře navržený a postavený "normální" dům.
 
Listopad 2010


Ivan Kraus

Ivan@KrausArchitekti.cz



Comments