PD, NED, BĚŽNÝ DŮM – ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POROVNÁNÍ  

 
Vyplatí se energeticky pasivní dům i přes vyšší investiční náklady? Ano, pokud je dobře navržen a postaven.
 
Roční náklady na splátky hypotéky a vytápění jsou u dobře navrženého pasivního domu stejné jako u nízkoenergetického domu a nižší než u běžného domu, ovšem po zaplacení hypotéky jsou náklady na vytápění PD výrazně nižší než u NED a běžného domu, nemluvě o komfortu. U přímo investovaných domů jsou výsledky podobné.
 
V článku je ukázáno o kolik snížené náklady na vytápění u pasivního domu kompenzují zvýšené náklady na splácení hypotéky a za jak dlouho se u přímo financovaného pasivního domu vrátí vložené prostředky.

Pasivní dům ve všech v tomto článku zkoumaných případech dosáhne po určité době nižších celkových nákladů, než jakákoliv jiná energetická varianta stejného domu (včetně nízkoenergetického domu vytápěného tepelným čerpadlem) a v dlouhodobém časovém horizontu (40-50 let), u většiny zkoumaných scénářů zvyšování cen energií, jsou celkové náklady na pasivní dům výrazně nižší než celkové náklady u variant ostatních (pokud jsou všechny varianty financovány stejným způsobem).To jsou hlavní závěry níže uvedeného ekonomického rozboru domu navrženého ve třech energetických variantách – PASIVNÍ, NÍZKOENERGETICKÉ A BĚŽNÉ, jejichž technicko energetické porovnání je v článku zde. Celková užitná plocha domu je ve všech variantách stejná a činí cca 210m2.


   1. SOUHRN VSTUPNÍCH DAT A PODMÍNEK

   Posuzovány byly náklady, které přímo souvisí s tepelně technickým řešením domu:

  • investiční (pořizovací) náklady
  • náklady na vytápění a ohřev teplé užitkové vody (TUV)

Při dvou způsobech financování:

  • hypotéka s úrokem 5% na 30let  
  • jednorázová přímá platba

Ve dvou variantách hlavního (a jediného) zdroje tepla1):

  • elektricky přímotopně
  • elektricky tepelným čerpadlem

Za různých scénářů zvyšování ceny elektrické energie:

  • nulový nárůst (tedy stejná cena za elektřinu dnes i za padesát let - díky inflaci cena energie v tomto případě de facto klesá)
  • nárůst 2% ročně (cena energie kopíruje inflaci a „zůstává stejná“)
  • nárůst 5% ročně
  • nárůst 8% ročně

Poznámka k cenám energií: Nulový nárůst je uveden spíše pro zajímavost a pro ty, kteří jsou k výhodnosti investice do pasivního domu velmi skeptičtí (takovýto vývoj ceny energie asi nenastane). Nárůst o 8% ročně by měl pro mnohé opravdu katastrofické následky, ovšem s ohledem na určitou nespolehlivost hlavních „dodavatelů“ energetických surovin pro střední Evropu nelze podobný scénář v budoucnosti vyloučit.

Porovnání bylo provedeno v časovém horizontu 50ti let, což je reálná doba užívání domu jednou generací (řekněme od pořízení domu ve třiceti letech až do kmetského věku osmdesáti let).

 

2. PODROBNĚJŠÍ KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM

Po prostudování níže zobrazených grafů bude asi každému zřejmé, že návratnost investice do pasivního domu bude tím kratší, čím více porostou ceny energií.

Protože však nelze skutečný vývoj cen energií dost přesně předpovědět, je pro rozhodování o energetickém provedení budoucího domu potřeba porovnat rozdíly mezi extrémními energetickými variantami, tedy při velmi optimistickém (nulovém) a velmi pesimistickém scénáři růstu cen energií.

Je to z toho důvodu, že při nepříznivém scénáři a nevhodné energetické variantě investor nejen nezíská, ale může se dostat do vážných finančních problémů ať již během splácení hypotéky, pokud si pořídí sice pasivní, ale nesprávně ekonomicky optimalizovaný (tedy předražený) dům, nebo později již „jen“ při platbách za energie, pokud si pořídí dům energeticky neefektivní. Zde je komentář k jednotlivým energetickým variantám:

BĚŽNÝ DŮM (BD) - Jako nejhorší, se jeví „běžný“ dům, a to ve všech zkoumaných případech. Při financování hypotékou vychází tento dům jako nejhorší již od samého počátku a to bez ohledu na to, jakým způsobem je vytápěn a při jakém scénáři vývoje cen energií. Při pesimistickém scénáři dosahuje v dlouhodobém horizontu opravdu velmi vysokých nákladů na energie i při sofistikovaném zdroji tepla (tepelném čerpadle) a pokud obdobný vývoj v cenách energií opravdu nastane, budou mnohé podobné domy zcela jistě v dohledné době dodatečně „energeticky optimalizovány“.

NÍZKOENERGETICKÝ DŮM (NED) - Tato varianta domu se jeví oproti BD jako výrazně lepší a to především ve variantě s tepelným čerpadlem. Ovšem ani tepelné čerpadlo nízkenergetickému domu nepomůže v porovnání s pasivním domem při pesimistickém scénáři v dlouhodobém časovém horizontu, kdy bude rozdíl v nákladech na energie i v celkových nákladech stále velmi vysoký (pochopitelně ve prospěch pasivního domu). Dokonce ani při velmi optimistickém scénáři (s výše uvedeným nulovým meziročním navýšením cen energií) při financování hypotékou nevychází nízkoenergetický dům oproti pasivnímu domu výrazně lépe: Během splácení hypotéky bude roční úhrn nákladů za nízkenergetický dům pouze 2 až 4 tisíce Kč nižší než za pasivní dům a navíc zanedlouho po splacení se u pasivního domu tyto náklady vrátí zpět na nižších provozních výdajích.

PASIVNÍ DŮM (PD) - Pasivní dům tedy vychází ze všech energetických typů nejlépe bez ohledu na to, jakým zdrojem tepla je dotápěn. Pokud je majitel při financování hypotékou schopen/ochoten zaplatit za pasivní dům na začátku splácení o cca 1 až 2% na ročních výdajích více (navíc tento rozdíl se při nárůstu cen energií postupně obrátí) 2), tak se později za žádných okolností nemusí obávat velkých provozních výdajů na vytápění domu. Pokud by skutečně nastal onen optimistický scénář s nulovým navýšením cen energií za padesát let, tak majitel „riskuje“ pouze ony doslova o pár tisíc Kč vyšší roční splátky (v tomto případě cca 4 tisíce Kč), které se mu ostatně po zaplacení hypotéky stejně dříve či později na ušetřených provozních výdajích vrátí, a naopak neriskuje o mnoho desítek tisíc vyšší náklady, pokud se křivka nárůstu cen energií změní výrazně k horšímu.

Další výhodou pasivního domu je, že vychází velmi úsporně i při nepříliš ekologickém, ale investičně dostupném přímotopném zdroji tepla (topnou patronu do zásobníku tepla lze pořídit za pár tisíc Kč) a lze jej tedy sofistikovanějším zdrojem tepla vybavit později, aniž by uživatel hned od počátku riskoval vysoké účty za energie.

 

3.  STANOVENÍ INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ

Dům byl navržen tak, aby ve všech třech energetických variantách vycházel co nejpříznivěji. Z ekonomického hlediska je u domů s masivní konstrukcí nejproblematičtější provedení tepelné izolace mezi základy a nosným systémem domu bez tepelných mostů. V tomto případě je pro pasivní a nízkoenergetickou variantu uvažováno velmi ekonomické řešení s bodovými tepelnými mosty pod základovou deskou (tyto mosty jsou však velmi malé a jsou zohledněné v tepelně-technických výpočtech).

 Varianty vytápěné elektrokotlem:

 PASIVNÍ DŮM  (PDe) - Výchozí varianta                                                                     

 Cena za PDe včetně 10% DPH                                                                                  4 500 tisíc Kč

 

NÍZKOENERGETICKÝ DŮM  (NEDe) - Stavební náklady jsou odlišné oproti PD v následujících položkách:

Snížení tloušťky tepelné izolace na polovinu                                                                - 220 tisíc Kč

Náhrada tepelně-izolačních oken běžnými okny                                                           - 110 tisíc Kč

Instalace vytápěcího systému s radiátory na místo teplovodního VZT registru                  + 80 tisíc Kč

Cena za NEDe včetně 10% DPH                                                                                4 250 tisíc Kč

           

BĚŽNÝ DŮM (BDe) - Stavební náklady jsou odlišné oproti NED v následujících položkách:

Nerealizovaný větrací systém                                                                                      - 150 tisíc Kč

Neprovedení vzduchotěsnosti                                                                                      -  30 tisíc Kč

Běžné (anhydritové) podlahy v přízemí namísto základové desky na ŽB sloupcích          - 20 tisíc Kč

Cena za BDe včetně 10% DPH                                                                                  4 050 tisíc Kč


Varianty vytápěné tepelným čerpadlem:

Navýšení nákladů na vybavení domu tepelným čerpadlem země-voda je odstupňované dle tepelných ztrát jednotlivých energetických variant (PD 2kW, NED 5kW, OD 13kW).

 

PASIVNÍ DŮM  (PDtc)                          

Navýšení                                                                                                                    + 150 tisíc Kč

Cena za PDtc včetně 10% DPH                                                                                   4 650 tisíc Kč

 

NÍZKOENERGETICKÝ DŮM (NEDtc)                                                                 

Navýšení                                                                                                                    + 200 tisíc Kč

Cena za NEDtc včetně 10% DPH                                                                                 4 450 tisíc Kč

           

BĚŽNÝ DŮM (BDtc)                                                                

Navýšení                                                                                                                    + 250 tisíc Kč

Cena za BDtc včetně 10% DPH                                                                                   4 300 tisíc Kč

 

4. STANOVENÍ NÁKLADŮ ZA ENERGIE

 
Provozní roční náklady na energie se získají jednoduše přednásobením celkové potřeby tepla pro konkrétní energetickou variantu domu jednotkovými náklady na výrobu tepla podle zvoleného topného zdroje.
 
Teplo pro vytápění 

Roční potřeby tepla na vytápění uvedené v článku zde jsou výchozími hodnotami pro jednotlivé varianty:

 
PASIVNÍ DŮM                                                                                                         2 336 kWh za rok
NÍZKOENERGETICKÝ DŮM                                                                                   9 234 kWh za rok
BĚŽNÝ DŮM                                                                                                         22 111 kWh za rok
 
Teplo pro teplou vodu (TUV)
pro všechny tři varianty se vychází ze stejné průměrné spotřeby čtyřčlenné rodiny s průměrnou denní potřebou 40 litrů teplé vody o teplotě 40˚C na osobu vzniklé ohřátím studené vody o teplotě 10˚C. Pro jednoduchost byly ztráty při přípravě a distribuci vody zanedbány (předpokládá se průtočný ohřev s krátkými trasami bez cirkulace). Roční potřeba na ohřev teplé vody v takovém případě vychází pro všechny tři varianty cca 2000 kWh za rok.

Náklady na výrobu tepla
Jak bylo výše uvedeno, všechny tři energetické varianty byly posuzovány se dvěma různými zdroji tepla: s elektrickým (přímotopným) zdrojem a s tepelným čerpadlem. Pro oba zdroje tepla byla zvolena stejná cena za el. energii ve výši 2,5 Kč/kWh. U tepelného čerpadla je uvažován průměrný topný faktor cca 2.85, který snižuje efektivní cenu el. energie jako zdroje tepla o 65% na 0,875 Kč/kWh. Vzhledem k tomu, že tepelná čerpadla vyžadují určitou údržbu a životnost některých komponent je limitovaná, byla do výsledné ceny připočítána přirážka na tyto provozní výdaje ve výši 0,5 Kč/kWh. Výsledná provozní cena za energii při vytápění tepelným čerpadlem tedy bez počátečních investičních nákladů byla pro účely porovnávání v tomto článku stanovena na 1,375 Kč/kWh. Ve výpočtech je zanedbán vliv stálých měsíčních plateb (tyto platby by byly nejnižší u pasivního domu, který má nejnižší topný příkon).

1)  Pokud by v pasivním domě byl elektrický přímotopný zdroj jediným  nebo hlavním zdrojem tepla, tak by dům důvodů vysoké spotřeby primární energie již s největší pravděpodobností nemohl být považován za pasivní. Varianty s přímotopným zdrojem jsou zde uvedeny především proto, že elektrické přímotopné zdroje jsou snadno technicky a ekonomicky kvantifikovatelné. Cílem článku je primárně ekonomické posouzení stavební technologie pasivního domu, posuzování správnosti či rentability zdroje tepla je zde víceméně podružné, protože zdroj tepla je obecně: a) výrazně nižší investicí než dům jako celek, b) lze jej obvykle bez větších komplikací při změně podmínek (cen energií) vyměnit za jiný. Proto je počet zdrojů tepla v článku záměrně redukován, mj. i z níže uvedených důvodů:

        1. Některé zdroje (např. krbová kamna na dřevo, pelety apod.), které mohou být pro mnohé velmi zpestřující a výhodné, vyžadují „obsluhu„ která ne každému vyhovuje a která je ekonomicky obtížně kvantifikovatelná (čas spojený se zajišťováním paliva, jeho uskladnění, dodávání do zdroje tepla, likvidace odpadu atd.)

        2. Některé zdroje nepřináší efekt nízké sazby elektrické energie pro běžnou spotřebu (např. plynové a olejové zdroje), což je činí u domů s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění nevýhodnými. Situace se ovšem může v budoucnu změnit, např. pokud se změní cenová politika distributorů s el. energií nebo se rozšíří malé kogenerační jednotky vyrábějící teplo a elektřinu zároveň (dnes poměrně rozšířené např. ve Velké Británii).

Zhodnocení různých typů zdroje tepla je spíše na samostatný článek. Obecně asi žádný zdroj tepla není pro pasivní dům nepoužitelný, je třeba zohlednit místní podmínky, situaci na trhu a osobní preference. V každém případě čím menší a jednodušší zdroj tepla je možné použít, tím jednodušší bude přizpůsobení aktuální situaci na trhu s energiemi, což opět nahrává pasivním domům s malými zdroji tepla.

2)  Mnozí si mohou klást otázku, jak je možné, že celkové roční výdaje během splácení hypotéky jsou u pasivního domu jen o pár tisíc korun (1 až 2% z celkových ročních výdajů) vyšší než u varianty NED a později dokonce i nižší? Je to proto, že u pasivního domu jsou oproti NED sice vyšší roční výdaje na splácení hypotéky, ovšem o to nižší jsou výdaje na vytápění a ohřev TUV. Navíc, pokud ceny energií porostou, porostou platby za energie u NED rychleji a pasivní dům začne vycházet výhodněji. Tato informace pravděpodobně nejvíce potěší mnohé dnešní třicátníky, kteří se chystají na stavbu vlastního domu s hypotečním financováním, protože jim může dobře navržený a postavený pasivní dům v důchodovém věku ušetřit velké starosti s účty za energie. 


5. POROVNÁNÍ  ENERGETICKÝCH VARIANT DOMU FINACOVANÝCH HYPOTÉKOU
 
Nejprve jsou zobrazeny grafy zobrazující součet ročních nákladů na splátky hypotéky, vytápění a teplou vodu (TUV) u každé energetické varianty. Po uplynutí třiceti let (po splacení hypotéky) pak již „jen“ z platby za elektrickou energii na vytápění a TUV.
 
Tyto grafy jsou pro toho, kdo bude platit hypotéku velmi důležité, neboť ačkoliv jsou splátky úvěru zahrnuté v grafech po celých 30 let stejné (úroková sazba se nemění), mohou při stoupajících cenách energie celkovou roční částku výrazně ovlivnit náklady na vytápění. Situace může být o to nepříjemnější, že se tak bude dít především ke konci splátkového období, kdy může mít pláce z důvodu vyššího věku horší podmínky pro zajištění prostředků na uhrazení celkové roční platby.

Graf 1 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 0%:

 

Graf 2 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 2%:

Z předchozích dvou grafů je zřejmé, že u přímotopně vytápěných variant by se  při větším meziročním nárůstu cen energií rozdíly mezi jednotlivými variantami dále zvětšovaly a grafy dávají jasnou představu o rozdílech mezi jednotlivými energetickými provedeními domu.

Další grafy zobrazují porovnání jednotlivých variant domu s tepelným čerpadlem:

Graf 3 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 0%:

 

Graf 4 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 2%:


Graf 5 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 5%:


 Graf 6 – ROČNÍ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 8%:

Z grafů je vidět, že počáteční rozdíly mezi jednotlivými variantami nejsou velké, avšak při větších meziročních nárůstech cen energií se rozdíly velmi zvětšují. Z posledních dvou grafů je vidět, že domy běžné stavební produkce před výrazněji stoupajícími cenami energií „nezachrání“ ani ta nejlepší vytápěcí technologie.

Následující grafy zobrazují ke stejným výše uvedeným variantám úhrn všech ročních plateb za splátky hypotéky a náklady za energie od počátku (částky zaplacené v jednotlivých letech se postupně sčítají):

Graf 7 – CELKOVÉ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 0%:



Graf 8 – CELKOVÉ  NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 2%:

 

    Graf 9 – CELKOVÉ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 0%:
 


Graf 10 – CELKOVÉ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 2%:


Graf 11 – CELKOVÉ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 5%:


Graf 12 – CELKOVÉ NÁKLADY, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 8%:

Z garfů je vidět, že sečteme-li veškeré náklady na pořízení domu, vytápění a přípravu teplé vody, ve všech případech nakonec zaplatíme celkově za pasivní dům nejméně. V posledním grafu je předpokládán "katastrofický" scénář nárůstu cen energií. Při takovém scénáři ani pasivní dům by nebyl  po padesáti letech dostečně "pasivní".

Protože jsou zobrazené rozdíly ve výše uvedených grafech v prvních letech velmi malé a obtížně se hodnoty odečítají, ukazují následující grafy vzájemný rozdíl v celkových nákladech mezi pasivní variantou domu a variantami ostatními. Kladné hodnoty v následujících grafech ukazují, o kolik je pasivní dům výhodnější oproti jinému energetickému provedení a naopak.

 
Graf 13 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 0%:

Graf 14 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, elektrické vytápění, index energie 2%:


Graf 15 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 0%:


Graf 16 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 2%:


Graf 17 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 5%:


 

    Graf 18 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 8%:

 

Grafy č. 15 a 16 ukazují, že porovnávaný pasivní dům vytápěný tepelným čerpadlem je v době splácení hypotéky při nízkém nárůstu cen energií méně výhodný než dům nízkoenegetický. Po zaplacení hypotéky se však trend začne obracet a pasivní dům se nakonec ukáže v dlouhodobém horizontu opět výhodnějším. Při nulovém nárůstu cen energií by to bylo až po 40ti letech, ovšem tento scénář je velmi nepravděpodobný.

 Z grafů lze usuzovat, že pro pasivní dům bylo zvoleno tepelné čerpadlo s celkově příliš vysokými náklady (především investičními) s ohledem na relativně malé množství energie, které pro pasivní dům čerpadlo musí vyrobit. Aby byl tento úsudek potvrzen nebo vyvrácen, je níže uvedeno porovnání pasivní varianty domu vytápěné elektricky s nízkoenergetickou variantou vytápěnou tepelným čerpadlem a vzájemné porovnání pasivní varianty s se dvěma ůznými zdroji tepla: elektricky a tepelným čerpadlem.

 Graf 19 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, PD vytápěný elektricky versus NED vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 0%:

 

 

Graf 20 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, PD vytápěný elektricky versus NED vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:

 

Z výše uvedených grafů 19 a 20 je vidět, že PASIVNÍ DŮM VYTÁPĚNÝ PŘÍMOTOPNĚ JE VÝRAZNĚ VÝHODNĚJŠÍ NEŽ NÍZKOENERGETICKÝ VYTÁPĚNÝ TEPELNÝM ČERPADLEM BEZ OHLEDU NA RŮST CEN ENERGIÍ. Závěrem je, že pasivní dům je oproti NED a běžnému domu vždy výhodnější a jinou energetickou variantu než pasivní nemá u novostaveb smysl realizovat. Zbývá jediná otázka a to, zdali se vyplatí tepelné čerpadlo u malých staveb, jako jsou rodinné domy, kde nabídka vhodných tepelných čerpadel je stále omezená. Níže uvedený graf tedy porovnává přímotopné vytápění s tepelným čerpadlem u pasivní energetické varianty domu:
 
 
Graf 21 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, hypotéka 5% na 30let, PD vytápěný elektricky versus PD vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:
 

Z výše uvedeného grafu č. 21 je vidět, že návratnost investice do zvoleného tepelného čerpadla by u pasivního domu byla opravdu velmi dlouhá. V případě, že by byl dům zároveň vybaven solárními panely na ohřev TUV v létě a v zimě by byl dům z větší části dotápěn krbovými kamny, došlo by k dalšímu výraznému snížení množství tepla, které by bylo vyráběno tepelným čerpadlem a investice do tepelného čerpadla by se pravděpodobně vůbec nevyplatila.

Proto je při výběru vytápěcích technologií velmi podstatné provést velmi detailní rozbor pořizovacích i provozních nákladů a zvážit volbu tepelného zdroje i s ohledem na osobní preference. V pasivním  domě lze krbová kamna v zimě použít jako hlavní zdroj tepla, aniž by byl významě narušen komfort obsluhy. Pokud je v technické místnosti instalován dostatečně velký zásobník, kamna se v zimě roztápí pouze na několik hodin jednou za několik dnů, v  přechodovém období a v létě ohřívají teplou vodu solární panely. Elektrická topná patrona v zásobníku potom slouží jako záložní zdroj při delší nepřítomnosti obsluhy (zimní dovolená apod.). Ovšem ne každý chce v kamnech topit nebo má možnost dřevo získat či skladovat.

Obecnou výhodou pasivních (rodinných) domů je, že potřebné tepelné zdroje jsou velmi malé (zpravila do cca 3kW výkonu). A tím i pořizovací a provozní náklady na údržbu a servis zařízení by měly být menší než u nízkoenergetických a běžných domů. Situace na trhu s vhodnými topnými zdroji pro rodinné pasivní domy se zlepšuje doslova každý měsíc, pro větší pasivní domy (bytové, administrativní apod.) lze s výhodou použít topné zdroje určené pro běžné rodinné domy.

 
6.
POROVNÁNÍ  PŘI FINANCOVÁNÍ JEDNORÁZOVOU PLATBOU
 
Pro účely porovnání jednotlivých variant při financování „hotovými penězi“ jsou rozdíly v ročních nákladech mezi jednotlivými variantami v dalších letech úročeny s úrokovou mírou 2%. Roční výnosy nebo ztráty z těchto úroků jsou poté započítány do nákladů na vytápění NED a BD v dalším roce. Je to proto, že pořízení domu je v tomto případě považováno za investici a jsou-li např. na začátku celkové náklady na NED např. o 250 tisíc Kč nižší než na PD, jsou roční úroky z této částky (5 tisíc Kč) připsány k dobru k nákladům na vytápění NED v dalším roce (náklady na vytápění se u NED o tento výnos sníží). Platí to i naopak, jakmile se stanou celkové náklady na NED vyšší než na PD, budou úroky  náklady na vytápění NED v dalším roce naopak zvyšovat.

Nejprve jsou uvedeny grafy porovnávající celkové náklady u jednotlivých energetických variant. Jelikož jsou rozdíly mezi variantami podobné jako při financování hypotékou, je porovnání provedeno pouze pro dvouprocentní nárůst ceny el. energie.

 Graf 22 – CELKOVÉ NÁKLADY, jednorázová platba, elektrické vytápění, index energie 2%:

 
 
 
 
Graf 23 – CELKOVÉ NÁKLADY, jednorázová platba, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 2%:
 
 
 
 
Graf 24 – CELKOVÉ NÁKLADY, jednorázová platba, PD vytápěný elektricky, NED vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:
 
 

Graf 25 – CELKOVÉ NÁKLADY, jednorázová platba, PD vytápěný elektricky, PD vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:

 

Dále jsou vedené grafy zobrazující vzájemné rozdíly mezi celkovými náklady u jednotlivých variant.

Graf 26 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, jednorázová platba, elektrické vytápění, index energie 2%:

 

Graf 27 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, jednorázová platba, vytápění tepelným čerpadlem, index energie 2%:

 

Graf 28 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, jednorázová platba, PD vytápěný elektricky versus NED vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:

 

 

Graf 29 – ROZDÍL V CELKOVÝCH NÁKLADECH, jednorázová platba, PD vytápěný elektricky versus PD vytápěný tepelným čerpadlem, index energie 2%:

 

Obdobně jako při financování hypotékou potvrzují porovnání výše zobrazené grafy výhodnost pasivní varianty domu i při financování domu hotovými prostředky.

Dále grafy potvrzují velmi dlouhou dobu návratnosti do zvoleného tepelného čerpadla u pasivního domu, takže i u tohoto způsobu financování je potřeba velmi pečlivě volit zdroj tepla pro vytápění a ohřev TUV.

 
7. APLIKACE VÝSLEDKŮ, VLIV ŽIVOTNOSTI STAVBY

Toto ekonomické porovnání je vztaženo na jeden konkrétní dům a nemusí proto platit vždy a u všech domů. Je proto nutné pro každý dům provést posouzení zcela individuálně, mj. je nezbytné velmi pečlivě vyhodnocovat všechny parametry, obzvláště u některých komponent stavby, jako jsou okna, větrací jednotky apod., přičemž  někdy může dražší výrobek přinést výrazný ekonomický efekt v úsporách, někdy ovšem naopak „návratnost“ může trvat doslova staletí.

Jedno z nejdůležitějších kritérií, kromě splnění stavebně technických, estetických parametrů, je životnost jednotlivých komponent stavby, která by u stavebních výrobků měla při řádné údržbě dosahovat mnoha desítek let. Zde je situace nejobtížněji uchopitelná, a rozhodnutí nejobtížnější, protože se i přes veškerou pečlivost výběru může stát, že konkrétní výrobek po několika letech užívání zcela ztratí s své vlastnosti  (kritická jsou okna, těsnící pásky a materiály, plastové materiály obecně apod.) nebo se zcela porouchá (technická zařízení jako jsou tepelná a jiný čerpadla, kotle, ventilátory větracích jednotek apod.) a ekonomická rozvaha na počátku stavby se zhroutí jak domeček z karet. Je třeba důsledně dbát, aby součásti stavby, u kterých se dá předpokládat omezená životnost (což bývají většinou rozvody TZB apod.), byly v případě potřeby relativně snadno demontovatelné a vyměnitelné.

Cílem pojednání o pasivních domech je mj. ukázat, že právě díky nižšímu podílu složitých technologií v těchto domech je dosahováno nejdelší životnosti domu jako celku. Jinými slovy: Je asi pravděpodobnější, že „dobře“ vyrobené okno bude mít delší životnost než např. relativně složitá solární technologie, ovšem v konkrétním případě tomu tak být samozřejmě nemusí.

Prosinec 2010

Ivan Kraus

Ivan@KrausArchitekti.cz


Comments